Omezení pravomocí památkářů

Péče o kulturní dědictví nesmí být záminkou k plošnému omezování svobody výstavby ani k ochromování městského rozvoje. V České republice dnes památkáři často rozhodují zcela svévolně, bez odpovědnosti a bez ohledu na potřeby současných obyvatel. Blokují nové stavby, přestavby i modernizace, a to i tam, kde nejde o žádné historické památky, ale pouze o „charakter okolí“. Výsledkem je stagnace center měst, vyšší ceny bydlení a zbytečně prodražené rekonstrukce.

• Konec památkářské šikany
  
  Pokud se památkář rozhodne chránit část budovy (např. štít, schodiště nebo fasádní prvek) a tím blokuje celkovou rekonstrukci nebo novou výstavbu, musí mít stát nebo krajská památková instituce povinnost tento prvek do 90 dní fyzicky převzít, odborně demontovat a uchovat. Není přípustné, aby se vlastník nemovitosti stal rukojmím „historického okna“, které nesmí odstranit, ale zároveň ho nesmí ani opravit, přesunout nebo zakrýt. Buď stát za uchování převezme odpovědnost – včetně nákladů – nebo musí ustoupit.

• Privatizace pomníků Sovětské armády
  
  Pomníky Rudé armády nejsou neutrální historickou pamětí, ale státem udržované ideologické symboly totalitní okupace. Pokud o jejich zachování někdo skutečně stojí, může si je převzít do soukromého vlastnictví, financovat jejich údržbu a provoz bez veřejných peněz.
  
  Navrhujeme, aby stát a obce mohly tyto pomníky nabídnout k odkupu v aukcích. Zájemce bude mít možnost pomník udržovat, tak bez sankce odstranit. Veřejný prostor nemá být muzeem imperiální propagandy.